Základy katolické víry srozumitelně, odpovědi na časté otázky, vysvětlení článků víry a důležitých pojmů.
Když se člověk zastaví a zamyslí nad tím, kolik věcí v životě drží denně v rukou, kolik času tráví ve škole, na cestách, v práci nebo doma, dochází mu, že naše životy se skládají z maličkostí. Ne z velkých slavností, ale z drobných úkonů: otevřít dveře, vzít si tašku, nastartovat auto, sáhnout po růženci. A … Číst více
Pokud ve svém srdci cítíte volání k Bohu a touhu vstoupit do intenzivního vztahu s Ním skrze křest, čeká vás nejprve důležitá etapa: katechumenát. Nejde jen o „kurz“ nebo studium, ale o duchovně intenzivní období, během kterého se proměňuje celý váš život. Vyvrcholením této cesty je přijetí tří iniciačních svátostí – křtu, biřmování a eucharistie … Číst více
Otázka homosexuality patří v dnešní době mezi nejčastěji kladené, a to nejen ve společnosti, ale i v prostředí křesťanů. Lidé se ptají, co na ni říká Bible, protože kolem tohoto tématu vznikají intenzivní debaty, objevuje se v médiích i v osobních rozhovorech, a dotýká se samotné identity mnoha jednotlivců. Nejprve je třeba si uvědomit, že … Číst více
I. Úvod do dekalogu: Základ boží smlouvy Desatero přikázání (řecky dekalog, z deka – deset, logos – slovo/řeč) představuje ústřední a neměnný základ morálního učení v judaismu a křesťanství. Není pouhým souborem zákazů, nýbrž Zákonem Smlouvy, který Bůh daroval Izraeli skrze Mojžíše na hoře Sinaj. Katolická církev učí, že Dekalog odhaluje Boží vůli a ukazuje … Číst více
Církev dýchá rozdělenými plícemi. A Jan Pavel II. se v Ut unum sint ptá: může tělo Kristovo dýchat jen jednou?Nemůže. „Rozdělení křesťanů je ranou v samotném těle Kristově“ (čl. 2).Proto papež volá, ne jako diplomat, ale jako prorok: jednota není možnost – je to příkaz Krista. „Kristus chce, aby jeho učedníci byli jedno, aby svět … Číst více
Princip rozlišování hříchu a hříšníka je základním pilířem křesťanské morálky a pastorační praxe. Zformulovaný svatým Augustinem jako „Interficite errores, diligite errantes“ („Zničte bludy, milujte bloudící“), tento postoj umožňuje Církvi zůstat nekompromisní ve věcech pravdy, a současně být místem bezpodmínečného milosrdenství. Nejde o slovní hříčku, ale o způsob, jak napodobit samotného Krista, který přišel hledat a … Číst více
Encyklika Rerum novarum, vydaná papežem Lvem XIII. dne 15. května 1891, představuje milník v dějinách katolické církve a jejího učení o společnosti. Dokument vznikl v době, kdy svět procházel dramatickými změnami způsobenými průmyslovou revolucí. Dělnická otázka, narůstající napětí mezi chudými a bohatými a sílící socialistická hnutí stavěla církev před zásadní výzvu. Papež proto promluvil nejen … Číst více
Liturgický kalendář – nebo také liturgický rok, je srdcem církevního života. Vymezuje čas v církevním roce, v němž se věřící pod vedením církevní tradice připojují k těm největším tajemstvím křesťanské víry. Tato struktura umožňuje věřícím pravidelně se účastnit nejen vzpomínání na klíčové momenty spásy, ale i aktivně žít a prožívat Kristovo vykupitelské dílo. Každé období … Číst více
Kříž našeho Pána Ježíše Krista není jen symbolem křesťanské víry, je to znamení spásy. Je to událost, která přetváří lidskou historii, znamení, které nám otevírá cestu k Bohu a nabízí naději pro každého člověka. Kříž je místem, kde se setkává Boží spravedlnost a milosrdenství, místo, kde se Boží Syn obětuje za hříchy světa, aby nám … Číst více
Křesťanství vstupuje do ekologické otázky s hlubokým vědomím, že stvoření nepochází z člověka, ale z Boha. Tato skutečnost vytváří základní rámec pro pochopení odpovědnosti věřících za svět, ve kterém žijí. Péče o stvořený svět nepramení z módní ideologie ani ze sentimentální lásky k přírodě, ale z teologického přesvědčení o Božím stvořitelském díle a o člověku … Číst více
Křesťanská víra vyznává jediného Boha ve třech osobách: Otce, Syna a Ducha svatého. Učení o Trojici nestojí na spekulaci, ale vychází z biblické zkušenosti a životní reality církve. Od počátku však církev zápasila s tím, jak tuto víru přesně formulovat. V dějinách se objevily různé pokusy, které měly uchovat Boží jednotu, ale zároveň oslabily nebo … Číst více
Současný člověk čelí hluboké krizi identity a smyslu života. Tato krize je úzce spjata s charakteristikami epochy, kterou Zygmunt Bauman nazývá „tekutou modernitou“ – dobou, kdy pevné struktury a tradice byly nahrazeny flexibilitou, neustálou proměnlivostí a nejistotou (Bauman, Tekutá modernita, s. 6). V tomto prostředí se lidské bytí stává fragmentovaným a roztříštěným, což vede k intenzivní … Číst více
Druhý vatikánský koncil (1962–1965) znamenal pro katolickou církev nejen zásadní změny ve vnímání své role ve světě, ale také hlubokou reformu v oblasti teologie. Tato reforma zahrnovala odklon od do té doby dominující manualistické teologie a přijetí nové hermeneutiky a metodologie, která zdůrazňuje propojení teologie s realitou moderního člověka. Dokumenty koncilu, jako jsou Dei verbum, Gaudium et … Číst více
Katolická nauka o stvořeném světě zahrnuje viditelný i neviditelný svět a odhaluje hluboký smysl Božího plánu. Podle Katechismu katolické církve (KKC 325–327) Bůh stvořil veškerou realitu: Člověk, jako vrchol Božího stvoření, propojuje oba světy – má hmotné tělo a nesmrtelnou duši stvořenou Bohem. Tato nauka zdůrazňuje důstojnost člověka a jeho jedinečné místo v Božím plánu. … Číst více
Dogma o Bohu Stvořiteli představuje jednu z ústředních pravd křesťanské víry. Toto učení formuluje základní otázky o původu světa, smyslu stvoření a vztahu Boha k člověku a celému stvoření. Katolická víra zdůrazňuje, že svět byl stvořen z ničeho (ex nihilo) jako svobodný akt Boží lásky, moudrosti a všemohoucnosti. Tato pravda je zakotvena v Písmu svatém, … Číst více
Katolická nauka o stvoření je základním pilířem víry, který vychází z přesvědčení, že svět i veškeré bytí má svůj původ v Bohu. Stvoření je chápáno jako akt Boží lásky, moudrosti a všemohoucnosti, kterým Bůh přivádí vše z „nicoty“ (ex nihilo) do existence. Tento pohled vychází z Písma svatého, tradice Církve a je systematicky rozpracován v … Číst více