Byl jednou jeden mladý chlapec, který se jmenoval David. Měl kudrnaté vlasy, bystré oči a na tváři skoro pořád úsměv. Zatímco jeho starší bratři byli urostlí vojáci a nosili lesklé meče, David trávil dny na kopcích kolem Betléma. Byl to totiž pastýř. Každé ráno vyváděl své ovečky na zelené pastviny a dával pozor, aby se žádná nezatoulala.
Práce pastýře se možná zdá klidná, ale David musel být velmi odvážný. Když se z houští vyplížil hladový lev nebo huňatý medvěd a chtěli ukrást jehňátko, David neutekl. Vzal svou dřevěnou hůl a prak a ovečky ubránil. Věděl totiž důležitou věc: Hospodin, Bůh Izraele, je stále s ním.
Velký strach v údolí
Jednoho dne se v zemi stalo něco vážného. Izraelský lid byl ve válce s Pelištejci. Obě vojska stála proti sobě na vysokých kopcích a mezi nimi se táhlo hluboké údolí. Davidův otec, starý Jišaj, zavolal Davida k sobě.
„Davide, vezmi tento chléb a pražené zrní a dones je svým bratrům do tábora,“ řekl otec. „Chci vědět, jestli jsou v pořádku.“
David poslechl. Nechal ovečky u jiného pastýře a utíkal k vojsku. Právě když dorazil, stalo se něco strašidelného. Z tábora nepřátel vystoupil obrovský muž. Jmenoval se Goliáš. Byl tak vysoký, že i ti nejvyšší vojáci mu sahali sotva k pasu. Měl na sobě těžké bronzové brnění, které se v slunci blýskalo, a jeho kopí bylo tlusté jako trám.
„Kdo se odváží se mnou bojovat?“ hřímal Goliáš a jeho hlas se rozléhal údolím jako hrom. „Vyberte si někoho! Pokud mě porazí, budeme vašimi služebníky. Ale pokud vyhraju já, budete sloužit vy nám!“
Všichni izraelští vojáci, i král Saul, se třásli strachy. Nikdo se neodvážil vystoupit. Goliáš se jim každý den smál a urážel Boha i celý Izrael.
Odvážné srdce
David se díval na ustrašené vojáky a nemohl uvěřit svým uším. „Proč se ho všichni tak bojíte?“ ptal se udiveně. „Vždyť uráží vojsko živého Boha! Hospodin nám přece pomůže.“
Když se to dozvěděl král Saul, nechal si Davida zavolat. „Jsi jen chlapec, Davide,“ povzdechl si král. „Goliáš je bojovník od mládí. Jak bys ho mohl porazit?“
David se na krále klidně podíval a odpověděl: „Když jsem pásl ovce a přišel lev, abych mi vzal ovečku, chytil jsem ho a zachránil ji. Hospodin mě vysvobodil z drápů lva i medvěda. On mě vysvobodí i z rukou tohoto obra. Nejde o moji sílu, ale o Jeho moc.“
Král Saul nakonec svolil: „Jdi tedy a Hospodin buď s tebou.“ Chtěl Davidovi působit svou těžkou kovovou helmu a brnění, ale David se v tom nemohl ani pohnout. „V tomhle jít nemohu, pane králi, nejsem na to zvyklý,“ řekl David a brnění si sundal.
Boj s důvěrou
Místo meče a štítu si David vzal svou pastýřskou hůl. Sešel k potoku, který protékal údolím, a pečlivě vybral pět hladkých oblázků. Dal je do své pastýřské brašny, do ruky vzal jen svůj prostý prak a vykročil proti obrovi.
Když Goliáš uviděl, že proti němu kráčí jen malý chlapec bez meče, začal se nahlas smát. „Co jsem pes, že na mě jdeš s holí?“ volal posměšně. „Pojď blíž, ať tě zničím!“
Ale David se nezastavil. Jeho hlas zněl jasně a pevně: „Ty na mě jdeš s mečem, kopím a oštěpem, ale já jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil. Dnes celý svět pozná, že v Izraeli je Bůh, který nepotřebuje k záchraně meč.“
Obr Goliáš se rozběhl proti Davidovi. David neustoupil ani o krok. Sáhl do brašny, vyndal jeden oblázek, vložil ho do praku a vší silou jím zatočil nad hlavou. Svišť! Kámen vyletěl z praku přesně jako šíp a zasáhl Goliáše přímo do čela.
Obrovský bojovník se zapácel a padl tváří k zemi. Celé údolí ztichlo. Malý pastýř David zvítězil nad největším obrem, protože nedůvěřoval svým svalům, ale Boží pomoci.
Radost a vděčnost
V tu chvíli se v izraelském táboře ozval obrovský jásot. Strach byl pryč. Vojáci viděli, že Bůh je s nimi a že i ten nejmenší člověk může dokázat velké věci, když má čisté srdce a víru. David se stal hrdinou, ale ve svém srdci zůstal tím skromným pastýřem, který věděl, že za všechno dobré vděčí Bohu.
Tento příběh nám připomíná, že i když se nám někdy zdá nějaký problém velký jako obr – třeba když se něčeho bojíme nebo se nám něco nedaří – nemusíme mít strach. Bůh se nedívá na to, jak jsme velcí nebo silní, ale dívá se na naše srdce. S Jeho pomocí dokážeme i my překonat každou překážku.
Modlitba
Pane Bože, děkuji Ti za to, že jsi stále se mnou, stejně jako jsi byl s Davidem. Prosím, dej mi odvahu, abych se nebál žádných trápení a vždycky Ti důvěřoval. Amen.
Citát z Bible
„I řekl David Pelištejci: ‚Ty jdeš proti mně s mečem, kopím a oštěpem, ale já jdu proti tobě ve jménu Hospodina zástupů, Boha izraelských řad, kterého jsi potupil. […] Celé toto shromáždění pozná, že Hospodin nezachraňuje mečem a kopím. Vždyť boj je Hospodinův. On vás vydá do našich rukou.‘“
(1. Samuelova 17, 45–47)
Kvíz o odvážném pastýři Davidovi
Milé děti, schválně, jak dobře jste poslouchaly příběh o Davidovi? Zkuste si tento kratičký kvíz a připomeňte si, jak velkou věc dokáže udělat i malý kluk, když má v srdci odvahu a víru.
